Homeopatie

Homeopatie je vhodným doplňkem při jakémkoliv vychýlení se z rovnováhy. Pracuje v informačním poli (našem jemně hmotném poli) pomocí frekvence. Informace, v tomto případě tzv. obraz materiálu, ze kterého se homeopatikum vyrábí (může to být cokoliv od minerálních či kovových prvků až po složitější struktury jako bylinky, živočichové apod) je při výrobě uložena do léku jako frekvence, a tak také působí na naši jemně hmotnou strukturu, ze které se poté náprava manifestuje i na fyzické rovině. Informace z původního materiálu se váže na molekulu vody, kdy se s dalším ředěním snižuje jeho hmotný molekulární podíl až na téměř nulový (ve vysokých potencích se již žádná molekula původního materiálu neobjevuje) a protřepáváním po celou dobu procesu a v každé fázi ředění se naopak zvyšuje informační složka (frekvence) původního materiálu. Dalo by se zjednodušeně říci, že voda nese její otisk. Čím více ředění, tím vyšší potence. Takto zpracovaná voda se poté smísí s glukózou, která tu působí jako konzervant (používá se též alkohol u homeopatik v tekuté podobě) a vytvoří se kulička, která v sobě díky obsahu vody nese daný otisk (obraz) o výchozím materiálu. Téměř jako CD disk nese zvukovou (frekvenční) stopu interpreta, abychom si jeho hudbu mohli vychutnat, tak i tady nese homeopatická kulička frekvenci, která na nás působí, jen ji nepřijímáme sluchovým orgánem, ale přímo zpracujeme informace při rozpouštění kuličky v ústech, kdy se jich hned chopí mozkové centrum a otisk si přečte a důležité je, pokud najde shodu s tím, co mu chodí za informace z našeho těla, tak poté i REAGUJE. Reakce je tady v tom případě různá. Může být dokonalá shoda s frekvencí těla a otisku materiálu v kuličce, a poté je ihned znatelné zlepšení stavu klienta. To bývá však vzácný případ vzhledem k tomu, jak často se potlačuje řeč našeho těla různými léky chemickými, a tak tělo mluví poté více různými obrazy (vykazuje různé symptomy) najednou. Nejčastější způsob reakce je tedy prvotní zhoršení stavu. Je to však také znamením, že homeopatikum má správnou odezvu. Následovat by mělo poté zlepšení. Většinou je u chronických onemocněních potřeba více homeopatických léků v řadě za sebou (v různých časových rozestupech), záleží vždy na organismu a úrovni zdraví daného jedince. Je to tedy pokaždé velmi individuální. Vždy však necháváme působit jeden lék v jeden čas. 

Co znamená, když se v homeopatii řekne, že daný problém (onemocnění) má více vrstev?

Znamená to, že organismus vytváří v jednu chvíli více různých symptomů (něco, co je neobyklé tomu, jak funguje organismus běžně ve stavu rovnováhy, např. bolest v krku je také symptom). Nelze pak s jasností určit jeden jediný homeopatický lék, ale ukazuje se nám léků k výběru více. Poté se určuje homeopatikum podle nejsvrchnější vrstvy a homeopatikum se nechává působit až do doby, než vykoná svou službu.  Dále se pokračuje dalším homeopatikem, které se vždy dává na aktuální stav klienta. Z výše popsaného je již znát, že homeopatický lék by se nikdy neměl dávat preventivně. Protože již z jeho povahy nemůže takto fungovat. Ve velmi vysokých potencích by naopak mohl uškodit tím, že tělo bude dostávat informace, na které poté bude reagovat nevhodným způsobem. V homeopatii se tento jev nazývá proving, a také je to jeden ze způsobů, jak odborně na vědecké úrovni stanovit obraz daného homeopatika. Právě tím, že po požití ve velmi vysoké potenci začneme vykazovat právě onen obraz homeopatického léku. Pokud má například Natrum muriaticum ve svém obraze jako jeden z hlavních symptomů bolest hlavy, která začíná dopoledne kolem 10h, tak nás po užití nejspíš bude několik dní tato bolest trápit, což naštěstí brzy odzení. Je však nesmysl, si toto způsobovat, pokud nás nic netrápí. Hlavní myšlenkou homeopatie je léčení podobným. Pokud nás tedy tato bolest trápí a souhlasí ještě další symptomy, které má daný lék ve svém obraze (otisk) také, tak potom nám užití léku právě pomůže s bolestí hlavy skoncovat. Urychlí se proces léčení organismu a symptom, kterým se nerovnováha ukazovala odezní. V tomto případě odezní bolest hlavy. 

Co mohu tedy po užití homeopatického léku očekávat?

Pokud je zvolený správný homeopatický lék, nebo alespoň velmi podobný, je vždy přítomná reakce po požití. Je více způsobů, od znatelného zlepšení na psychické úrovni, ale naopak se může projevit dočasné zhoršení na úrovni fyziologické, např. dočasnou zvýšenou teplotou, kašlem, rýmou, což jsou vždy znaky, že se organismus čistí. 

Co jsou projevy těla při akutním "onemocnění"?

Nelze se při volbě homeopatického léčení dívat na tyto projevy těla jako na onemocnění. To je způsob, jakým se dívá na projevy organismu pouze alopatická medicína. Která vychází z toho, že všechny projevy organismu pocházejí z napadení zvenčí. Takže alopatie má za to, že i když jsme zdraví a v rovnováze, tak na na nás z venku neustále něco útočí, před čímž se musíme všelijak chránit. A když nás to napadne, tak náš organismus začne crčet vodu z nosu, létají nám hleny z krku a potíme se jak vzteklí. Trochu bych s nadsázkou řekla, že to, že chodíme čůrat je nějaké onemocnění od kdejaké bakterie (v moči by se toho našlo hodně, komu by se to mohlo přiklepnout), kvůli které nám pak kape z močového měchýře. Otvory v těle jsou od toho, aby se tudy dalo něco dát dovnitř a nebo mohlo vyjít ven. Póry v těle jsou taktéž otvory, jen v mikro velikosti. Takže jakýkoliv pot je očista. Při pohybu se čistíme a někdy se čistíme současně z více otvorů. Třeba když začne topná sezóna koncem října, tak si čístíme plíce od mikročástic uhlí a spalin z komínů a díky prudkému výdechu, říkejme mu kašel, se dostanou tyto nečistoty ven i z plicních sklípků. Takže hurááá a díky za kašel. Je to stejné, jako když vám něco zaskočí v krku, třeba drobek z jídla, automaticky začnete kašlat. Tělo ví proč používá kašel a používá ho správně. Stejně tak ví, proč produkuje hlen, který má za následek vše nepotřebné lépe vynést z těla. Klouzačka na sucho taky moc nejezdí. Pokud se v hlenu z kašle najdou nějaké bakterie při rozboru výtěru, tak to nemusí ještě znamenat, že kašel způsobují. Bakterie jsou převážně uspůsobeny k rozkladu již nefunkčního, přebytečného, nepotřebného materiálu. Jen se stačí podívat někdy do kompostéru. 

Pohled alopatické medicíny na kompost: Tam je tedy pořádná vřava a válka a bakterie to tam teda srovnají se zemí. Hned tam hoďte nějaké antibiotikum, ať se to tam zastaví, nebo se ta rajčata a ty větvě a to listí úplně rozpadnou a to nemůžeme dovolit! 

Pohled celostní medicíny na kompost: Na kompostu leží stará zelenina, ovoce a zahradní odpad. Bakterie pomáhají, aby se vše co je již staré a nepoužívá se rozložilo na jednotlivé prvky a půdu, z které zase vzroste nové. Dokonalá recyklace. 

A jak to tedy v tom našem těle je? Je tam dost často pěkně nahromaděný odpad. Buď z venkovního prostředí (vzduch, potraviny, chemikálie jsou dnes všude kolem nás), z vnitřního prostředí převážně emočního charakteru (emoce se v těle mění na bílkovinu ve formě peptidu a ta poté přímo ovlivňuje buňku) a nebo jsou odpadem odumřelé buňky, které mají převážně na starost makrofágy. Někdy to však ale nestačí, a tak se musí pozvat někdo z venku. Správnou vůní, kterou vyluzujeme, pokud v těle něco (s prominutím, ale jiné vhodnější slovo jsem nenašla) hnije, tak molekuly této "vůně" si najdou někoho, kdo s tím umí pracovat - určitý druh bakterie. A ten tam pak pomáhá s očistou. A když uklidí, uklidí i sebe. Jen si vzpomeňte, jak je to s vinnou muškou. Stačí nechat den na stole slupku od banánu, a kde se vzaly, tu se vzaly, černí malí pomocníci již krouží ve vzduchu. Uklidíte a jsou zase pryč. Jak jednoduché. Mlátit plácačkou mušky a přidávat slupky od banánu na stůl, muže být funkční, ale jistě velmi otravné. 

Myslím, že velkým problém u alopatického způsobu "léčení" je DIAGNOZA, kdy jsou určité projevy těla shrnuty do balíčku a ke každému balíčku projevů dostanete samolepku s názvem typu: Angína, Chřipka, Neštovice, Zarděnky, Spála apod. To způsobí, že si to interpetujeme (představíme) jako nějaký určitý projev nějakého skoro až jedince, který něco způsobuje a ubližuje nám. Lidský mozek se pak na projev organismu nedívá jako na jednotlivé projevy, ale na jeden určitý komplex, na který se vždy musí užít určitý chemický lék, také se svým originálním názvem (od výrobce). Je to možná podobné homeopatickému výkladu, jen se používá opačně. Alopatie se snaží projev těla potlačit. Prostě když teče rýma, použijeme látku, která způsobí otok nosu a znemožní mu, aby produkoval hlen, skoro jako antiperspirant s obsahem hliníkových solí, který si namažete do podaží a je tam rázem sucho. Ještěže máme potních žláz na celém tělu spoustu, ale nos bohužel jen jeden. A vypadá to, že rýma je pryč. Ano, je. A s ní i schopnost těla se čistit nosní sliznicí. Přestože to možná bude zkoušet opakovaně a neustále (chronická rýma, alergická rýma), tak i tady se to dá zastavit. Arzenál chemicky potlačujících látek je vždy po ruce. Tak dlouho, až to příště  bude muset jít přes průdušky a máme tu Bronchitidu. atd atd.